Empire State Building

Blogu...

25. dubna 2012 v 12:36 | Gia Giannini
Tak na blog budu asi psát velmi málo, protože jsem opět zjistila, proč jsem s blog.cz tehdy skončila. Ty důvody tady psát nebudu, protože na blog.cz nehodlám házet špínu, takže můj dnešní článek najdete na mém blogspotu.

Nestíhám, nesvačím, vůbec nic už nestačím!

25. února 2012 v 23:46 | Gia Giannini
Čeho je moc, toho je příliš. Potřebovala bych mnohem delší víkend! Ve škole je teď naprostej blázinec, ze všecho trilión zkoušek! Konečně mám dva volné dny, jsem sama doma, mám jakž takž klid (až na hlučné sousedsvo!). Ale potřebovala bych tak dva týdny jen ležet v posteli, číst si, dívat se na filmy, poslouchat hudbu... nebo prostě jen tak ležet a vnímat to ohlušujicí ticho.
V našich končinách byl vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. Jestli se vyleje řeka, tak je mi to docela jedno, protože bydlíme ve 3. patře, ale autu by to asi moc jedno nebylo. Jelikož nejsem Batman ani Superman ani Pepek Námořník, tak auto do bytu fakt nevynesu. V případě povodní by tedy auto ukončilo svou dlouho strastiplnou cestu.
Dalším bodem mého výlevu je Anglie! Konečně bych jela do Anglie! Ještě ke všemu přes božskou Paříž! S mou drahou sestrou Bajunkou! Ale ona má zase nějaký roupy, tak neví jestli pojede. Pěkně mě štve, tohleto děvče. Moc dobře ví, že by měla jet. Jenomže ona musí do všeho tahat ty svoje gilmorovský seznamy pro a proti! :D Žádný proti přece neexistuje! Na Anglii a Paříž neexistuje proti! To je jen trilión PRO!!!

LONDON CALLING!!!!!!!!

Happy birthday Gia!!

9. února 2012 v 16:51 | Gia Giannini
V sobotu mi padla už 22. Táhne mi na 30, ach jo... Lepší už to nebude. :D

I'M ALIVE!!!!

27. ledna 2012 v 10:07 | Gia Giannini

Ano, přesně takto jsem naživu! Přesně jako ve filmu Dostaň ho tam! (Mimochodem výborná komedie, doporučuji!)
Není to až tak dávno, co jsem se rozhodla ztratit se ze světa veškerých produktů TV Nova. No dobře, bylo v tom něco víc, ale už je to za mnou a žije se mi teď fajn. Sice toho mám hodně (práce, škola, rodina, přátelé, psové, kyslík...), ale zvládám to.
Nakonec jsem zpět, jak vidno. Samozřejmě svůj blog na blogspotu neruším. Stejně je to blog, na kterém píšu výhradně anglicky a zveřejňuji hlavně věci kolem módy.
Dnes jsem po dlouhé době narazila na svůj starý blog a když jsem ho pročítala, řekla jsem si, že tenhle blog přeci neudělal nic špatného. Nechci ho odkopnout jako shnilou mandarinku. Chci ho zpět. Je to můj kámoš a něco si ode mě už vyslechnul!
Nevím jak moc četné budou mé příspěvky. To víte, času mnoho není. Pokud jsem na internetu, pak většinu času trávím na ČSFD. Ale budu se snažit, každopádně.
Tomuto blogu budu dál svěřovat spoustu konin ze svého života a bude to prostě to moje české já. Spíš takto... bude to moje já, které mluví (resp. píše) česky.
Nějak se do toho motám...
Po tomhle blogískovém universu se mi stýskalo.
Bože, kéž je mi zas 15.
Anebo radši ne! V patnácti jsem udělala z bolševika punkáče!
Raději ať jde život dál... ale bez dalších zbytečných držkopádů, prosím!

Jsem už jinde... ve všem!

5. října 2011 v 19:19 | Gabriela
Život mě zavál jinam a tak jsem i svá psaníčka přesunula jinam... čili: http://foreign-affairs-in-me.blogspot.com/

Všem lidem na světě (výjma jednoho, resp. dvou) přeju jen to nejlepší!

La vie est belle!

Aurevoir!

Frustration, demonstration.... no more satisfaction!

27. června 2011 v 19:00 | Gabriela
Sedím ve třetím patře a mám pořád pocit, že mi někdo sedí za oknem. Už jsem dlouho na blog nic nenapsala. Je toho teďka hodně. Nejblbější asi je, že mám jakousi debilní bulku na tříslech. Prý to může být rak, může to být kýla, může to být mononukleóza... Grrr! Chtěla bych bejt zdravá a neřešit takovýhle starosti. Navíc mám už tejden migrénu, což je další fyzickej příznak, kterej mě limituje v normálním životě. Asi si zalezu tak na hodinu do sprchy. Sice je to totálně proti mýmu ekologickýmu přesvědčení, ale potřebuju se uvolnit. Nervy mám v kýblu a tloustnu! Chtěla bych v nervech hubnout jako snad všechny moje kámošky. To bych totiž byla štíhlá jak lunt! (Hergot ten Nečas je taky nějakej obtloustlej... nejsem v tom sama! :-D) A pak si udělám ovocnej salát a konečně si snad dočtu tu moji zlatou ELLE!

NESNÁŠÍM!

9. května 2011 v 15:33 | Gabriela
Nesnáším, když se mě cizí lidi vyptávají na moje soukromí. Kdybych byla osoba veřejná, pak bych to pochopila. Ale já jsem normální člověk, sedicí si ve svým krcálku a nemá se do mě kdo co srát. Proč sem lezou tak příšerný persóny?! "Slečno, uživíte se touhle prací?" "To jste asi skromná, že?" "Slečno, baví vás tahle práce?" "Jste slečna nebo paní?" Jděte do háje!!!!!!

Vztek, nenávist.... vražda, vražda! Zbít! Zničit! Grrr! Tak strašně mě vytáčí, když má někdo pocit, že má právo srát se do mě, do mýho života, do mýho vztahu. To jsou všechno MOJE věci! Nikomu do mě nic není! Já nejsem absolutně ani kapku sdílnej člověk! Je pro mě těžký uvěřit svým nejbližším, tak proč si nějakej debil myslí, že mu snad řeknu nějaký údaje ze svého osobního života?!


Dnešní den se jeví opravdu vydařeně. Lidi jsou příšerní, hudba tu hraje diskofilně-tucavě-odporná! Nepřišel jedinej normální člověk, kterej by byl opravdu odhodlanej koupit si nějakej film, hudbu... nikdo kdo by si chtěl pokecat o filmech.... od toho mají lidi dneska internet. To mi chybí. Povídání si s cizíma lidma o tom, co mám v popisu práce. O filmech, hudbě, seriálech... jenomže dneska jsou lidi úplně jiní, takže mám smůlu a tím pádem oni taky. Na voly já příjemná nejsem!


Chce se mi řvát a ječet!!! Já bych ty lidi mlátila lopatou, sakra! :D Zdá se, že na světě není jediný inteligentní člověk... všichni se zdají býti naprosto hloupí. Zdegenerovaní internetem a telekomunikací. Diskuse s osobou jen tak offline jim už nic neříká. Potřebovala bych geek kámoše jako jsou kluci z The Big Bang Theory.

I don't know what I want

8. května 2011 v 19:58 | Gabriela
Nevím co chci. Opravdu nevím. No... spíš přesně vím co chci, ale cesta k tomu je tak dlouhá a těžká... vlastně ani nevím jaká ta cesta je. Nevím jak se na ni dostat. Myslela jsem si, že mi s touhle cestou někdo pomůže. Vlastně konkrétní osoba, ale ta to vzdala. Dokážu to sama? A vlastně v tom, abych na tu cestu vstoupila mi brání tolik věcí, ale chtěných věcí, o které nechci přijít.


Kéž by pro mě byl život obyčejného člověka přijatelnou volbou. Život v kompromisech, nesvobodě, na předměstí, sedět doma s dítětem, pak budovat pseudokariéru někde v kanclu nebo jako prodavačka?! Mě tenhle život nebaví... Tak nějak chci spoustu věcí... proč prostě nemůžu mít to všechno, co chci?


Bylo by tak krásné cestovat, dělat servírku v bistru nebo v kavárně jako ve filmu My Blueberry Nights. Prostě cestovat. Sednout na vlak a dojet do Itálie, do Francie, do Anglie... Holandska... Všechno vidět, moci o tom všem napsat. Prožít věci... prožít spoustu věcí na všech možných místech... Život by mohl být tak krásný, tak neskutečně moc krásný! Tak proč není? Proč není všechno snadné? Proč nemůžu řešit záhadu fotek z budky v Paříži?


Vždycky všechno beru s takovou lehkostí... ale posledních pár dní (ne-li týdnů) je to těžší a těžší. Prsty mi po klávesách piána nekloužou tak něžně a krásně jako obvykle. Spíše by rády do piána nekontrolovatelně třískaly. Beze smyslu. Možná se trápím hloupostmi... v zajetí závažných událostí. Vždyť ten jeden život je pro svět nic...

Take me away...

25. dubna 2011 v 12:08 | Gabriela Vanilková


Vezmi mě někam pryč.....


...někam, kde vítr odfoukne všechny starosti...


...chci cítit, že žiju... že neselhávám v každém ohledu života...


...vezmi mě tam, kde se stráně zelenají...


...vezmi mě tam, kde nejsou lidé...


...vezmi mě do čisté přírody bez přetvářek a problémů...


...na pokraj života i světa.

...

Pro všechny kdo si myslí, že Itálie je jen moře, pizza a kafe. :-)

...

Všechny obrázky z: http://www.deviantart.com (Obrázky hledány pod hesly "take me away" a "Italy".

Me, Kick Ass

12. března 2011 v 17:05 | Gabriela
Vlastně ani nevím jestli to mám psát. Sama sobě nakopávám pr*el. Já znám dost holek tlustých, normálních, štíhlých, vychrtlých... tak nějak na sebe koukám, přemýšlím, čím dýl se dívám, tím o sobě mám horší mínění. Já fakt nechci nikoho tímhle soudit, vzhled každého je jeho věc a pokud je sám se sebou smířen a je tak šťastný, tak já mu jedině fandím. Ale když se tak koukám na ty holky, které si o sobě myslí, že mají normální váhu, ale protože nesportují, tak jsou celé takové rosolovité, tak se začínám klepat. Taková být nechci. To jsou lidi, kteří nejsou soudní. Když už ví, že má rosolovitý tlustý ruce, tak mi připadá logický to schovat a vystrčit třeba velký prsa. Chlubit se něčím co není hezký? Někdo má nedostatky, který jsou pěkný a umí je hezky podat, ale ty rosolovitý mávadla na rukou to fakt nejsou, to se nedá! Fakt tímhle nechci nějak nikoho urazit, nemluvím o nikom konkrétním. Píšu to kvůli sobě, protože špeky jsou fuj. Líbí se mi štíhlost, vychrtlost fakt ne, ale štíhlost jo. Nelíbí se mi holky s pupkama, jsou štíhlé, mají i celkem pěkné nohy, ale protože do sebe v hospodách obrací jedno pivo za druhým, tak jim rostou pěkná panděra. Což taky není hezký. Sama o sobě si ani za nic nemyslím, že jsem dokonalá, ale jde mi o to, že nechci dopadnout jako ty holky. Bez soudnosti.

The time goes by...

5. března 2011 v 18:07 | Gabriela
Dlouho jsem tu nebyla.... skoro měsíc. Proč? Bylo toho tak moc. A pořád je.
Zavírali jsme obchod, ve kterém jsem pracovala. S muzikou, filmama atd. Ten tým byl úžasnej. Sice chodilo málo lidí, takže to byla celkem nuda, ale stejně.... já tu práci milovala a najednou není. Teď pracuju v tom samým oboru, takže dál prodávám hudbu a filmy, ale už to není ono. To místo, ti lidé... i moje druhá kolegyně, která přecházela se mnou, z obchodu který jsme rušili je z toho úplně na nervy. Tohle já nezvládám. Absolutně mě to nebaví. Směny jsou ale na tom úplně nejhorší. Nejraději bych chodila stejně krátký a dlouhý týden. Ale ostatní dva pracovníci nemůžou ráno, takže jsem tam každý pitomý den do 15h já. Grrr! Je to hrozný!
Strašně se mi stýská po mé dřívější práci. Stýská se mi po těch lidech, po šéfové. Bože můj! Tohle nenávidím. Proč když konečně u něčeho vydržím, mám to ráda a baví mě to, mi to prostě musí někdo vzít? To si tak strašně moc nezasloužím štěstí? Nemůžu v noci spát, každý den ráno je mi špatně, nezávisle na tom jestli jdu do práce nebo ne. Měla bych jít k psychologovi/psychiatrovi? Už zas? Copak mě ta moje nevyrovnanost bude provázet celým životem? Už jsem byla tak v pohodě. Vše jsem měla na háku, život byl fajn, nic mě netrápilo. To se musí všechno v tom nejlepším podělat? Vážně musí? Musí život být tak na nic?
Jo jo, přátelé, je to tak, nacházím se v krutě depresivním stádiu a život mě nebaví. Je to docela ironie. Ještě před 14 dny jsem tátovi psala jak jsem strašně v pohodě a všechno zvládám. Teď nezvládám nic, nezvládám ukočírovat ani svoje vlastní emocionální pochody natož cokoliv jiného. Jsem tak nedospělá? Vážně je tohle ta věc, ve které kolabuju? Proč? Vážně mi nezbývá mnoho ke zhroucení.
Jedna vtipná věc na tom celém ale je. Od mého bývalého zaměstnavatele jsem dostala dáreček. Poukázku na kavitační liposukci. To samé dostala i ex-šéfka a ex-kolega. Prostě bájo!
Blbý na tom je, že kila, která jsem zhubla zase dozajista naberu neboť moje deprese na mě působí tak, že mám pořád potřebu něco žrát. Včera mi ze sebe bylo zle jak jsem se přecpala.

Life sucks!


This is how it goes now

9. února 2011 v 11:57 | Gabby
Detox? No jo detox... Jedu v něm třetí den. Dnes jsem hodně špatně spala, takže jsem to ráno nevydržela a koupila jsem si v CrossCafé jedno malé Latté s příchutí Makadamského oříšku. Abych trochu ukonejšila své provinilé ego koupila jsem k tomu navíc nápoj Venga Calorie burn. Chutná po citrónu, limetce a zeleném čaji, obsahuje L-Carnitin, extrakty ze zeleného čaje a přírodní kofeinové výtažky ze zelených kávových zrn.

tudut
Co se tedy detoxu týče...v pondělí to začalo, na snídani sklenka ananasového džusu naředěného s vodou a hrstička müsli, obědvala jsem rýži s paprikou, rajčetem, okurkou a cuketou a na večeři jsem měla malý zeleninový salát, mezitím jsem pila bílý čaj a vodu. Po snídani jsem šla na procházku s psíčkem, do lesů a na louky, co jsou kus od nás za ZOO. Byli jsme venku asi hodinu a půl až dvě hodiny. Bylo to úžasný, protože venku bylo po dlouhé době nádherně, jarně. Asi v 17h mi začala úděsně třeštit hlava, vypila jsem sklednku vody a usnula, když jsem se probrala bylo to už docela lepší a tak jsem se navečeřela.

spring
V úterý jsem se ráno nemohla vyhrabat z posetele, normálně vstávám, i když nemusím mezi 8. a 9. hodinou, ale tentokrát jsem spala až do 12h. Což mi rozhodilo zase usínání tuto noc. Takže jsem toho moc nenaspala. Ale včera (tj. úterý) jsem měla podstatně více energie a cítila jsem se tak nějak víc svěží. Po snídani jsem šla zase na dvě hodinky s psíčkem. Potom jsem udělala velký úklid v baráku, pak jsem doma vyprala, vymyčkovala, vyluxovala, vytřela... No obrovskej grunt. :-))) Byla jsem tak rozjetá, že jsem večer nemohla usnout.

to-sleep
No a dneska jedu teda už docela natvrdo, jen ovocný šťávy, bílej čaj a voda. Navíc jsem si pořídila docela zajímavou věc, v lékarně měli v akci XL->S Medical (jojo přesně tu věc z reklamy...), koupila jsem si verzi na blokování kalorií ze sacharidů. Jelikož tučná jídla nejím a sacharidy jsou úplně ve všem. Začnu to ale brát až příští týden, tento týden mi to nemá z čeho kalorie ubírat. :-D Zatím bych tedy řekla, že detox je celkem dobrá věc. Až na to třeštění hlavy a malátnost hned v průběhu prvního dne. I když jsem se snažila, aby to pro tělo nebyl velký šok. Uvidíme jak to půjde dál.

thinner
Taky jsem dostala k narozeninám konzoli Wii. :-D Koupím si k tomu tu superní podložku Wii Fit a budu doma cvičit jak blázen od rána do večera. Právě kvůli tomu (a taky kvůli tenisu, který miluju!) jsem si Wii docela přála. Přítel by na tom chtěl jen pařit Maria a podobný blbosti. Mě stačí ta Fit věc, tenis a pak si koupím nějakou střílečku, kde se dá jezdit v autě. Protože když je fakt blbej den a někdo vás děsně točí, tak je úplně nejlepší sednout k počítači a rozstřílet půlku města, srážet nevinný chodce, zažít honičku s policajtama, vystřelit poldům mozky z hlav a je mi nějak jedno, že za to nedostanu body. Jéémine kéž by byla Mafie na Wii. Tam jsou totiž honičky s poldama a přestřelky úplně nejlepší. Miluju když mám pocit, že jsem sexy talián bez svědomí, kterej milerád zapadl do mafie v době rock n' rollu... miluju, když se můžu na čas stát někým jiným a obzvláště miluju, když je ze mě Vito Scaletta! :-)

mafia-II
Mějte se co nejlíp to jde, přátelé. Život je sranda a mě už fakt nic nepoloží! (Jsem sakra Vitto Scaletta, ne? Bezcitnej mafián, kterej prošel kriminálem bez škrábnutí a rektálního zneužití! Pose*te se ze mě!! :-D)

Detox dieta na 7 dní

6. února 2011 v 12:57 | Gabriela
Od zítra začínám s detoxem! Od pondělí do neděle, očista těla i mysli. Budu cvičit jedině jógu nebo meditovat, pročistím si prostě hlavu i tělo. :-) Zároveň to bude obrovská zkouška mé vůle!
Stanovená pravidla:

Povolené potraviny: ovoce (čerstvé, mražené, sušené nebo konzervované ve vlastní šťávě), ovocné šťávy nebo koktejly z čerstvého ovoce, zelenina (čerstvá, mražená nebo konzervovaná, a to bez přidané soli), fazole, čočka, tofu a robi maso, oves (s čerstvým ovocem jako ovesná kaše oslazená medem), brambory, rýže a rýžové nudle, čerstvé ryby (treska, makrela, losos, pstruh, pangasius atd.), tuňák, nesolené ořechy (arašídy, mandle, kešú, lískové oříšky, pekanové ořechy, piniové oříšky, vlašské ořechy), nesolená semínka (slunečnice, dýně), přírodní jogurty, extra panenský olivový olej, balzamikový olej, česnek, zázvor, čerstvé bylinky, mletý černý pepř, med.

Zakázané potraviny: červené maso, kuřecí a krůtí maso, masné výrobky (párky a hamburgery), paštiky, cukr, sůl, šumivé a kolové nápoje a sirupy, omáčky, majonézy, káva, černý čaj, alkohol, polotovary a hotovky, čokoláda, bonbony, džemy, brambůrky, slané oříšky, potraviny s obsahem pšenice (chléb, croissanty, rohlíky, sušenky, koláčky), obalovaná jídla, máslo, margarín, mléko, sýry, vejce, smetana.


Držte mi pěsti!

flowers

Happy birthday Gabby!!

4. února 2011 v 9:00 | Gabriela
Je to tak, právě dnes mám 21 let. Jak se mám cítit? Odhodlanější? Odpovědnější? Starší? Nevím. Je mi fajn. :-) Asi je to osud, že na moje narozeniny vychází časopis Dieta. :-D

dog
Zdroj obrázku: www.deviantatr.com

Jedno malé moudro...

31. ledna 2011 v 16:08 | Gabriela
"When a true genius appears in the world you may know him by this sign; that all the dunces are in confederacy against him."
Jonathan Swift



(Když se na světě objeví opravdový génius, poznáto ho podle toho, že se proti němu spiknou všichni hlupáci.)
 
 

Reklama