Blogu...

25. dubna 2012 v 12:36 | Gia Giannini |  Empire State Building
Tak na blog budu asi psát velmi málo, protože jsem opět zjistila, proč jsem s blog.cz tehdy skončila. Ty důvody tady psát nebudu, protože na blog.cz nehodlám házet špínu, takže můj dnešní článek najdete na mém blogspotu.

 

Ombre hair

23. března 2012 v 18:06 | Gia Giannini |  Fifth Avenue
Dnes už jistě každý ví, o co jde, když se řekne Ombre hair.
Ombre hair jsou spojeny se spoustou celebrit. Pár příkladů...

Drew................................Rachel

Lauren...............GaGa

Nicki........

Proč to sem dávám? No jasně, plánuji další radikální zásah do mé kštice! Konec nudným hnědým vlasům. Že by zase růžová? :-D

Paris, Paris, Paris...

13. března 2012 v 19:11 | Gia Giannini |  Fifth Avenue
Bonjour Paris!

James Perse shirts blouse
€329 - jades24.com

Acne low cut jeans
€139 - styleserver.de

Jimmy Choo nude sandals
$595 - forwardforward.com

Elie tahari handbag
$398 - bloomingdales.com

Alexander mcqueen jewelry
$495 - forwardforward.com

Tear drop earrings
£9 - fashionunion.com

Versace fragrance
$88 - macys.com

 


Saving private Ryan

12. března 2012 v 22:27 | Gia Giannini |  Fifth Avenue
Saving private Ryan

Leather shoes
$575 - alexandermcqueen.com

Bottega Veneta beaded clutch
$2,100 - net-a-porter.com

House of Harlow 1960 pave jewelry
£89 - oxygenboutique.com

Floppy hat
£8 - debenhams.com

Lancôme lipstick
$25 - nordstrom.com

Chloé fragrance
$115 - nordstrom.com

Butter London nail polish
$14 - nordstrom.com


V den mé smrti...

4. března 2012 v 10:24 | Gia Giannini |  Writer's corner

V den mé smrti se vlastně nic zásadního nezmění. Pár rodinných příslušníků příjde na pohřeb. Nebudou se trápit, protože mne nikdy nemilovali. V den mé smrti nebude celý svět zahalen do černé. Nebyla jsem rocková hvězda, nebyla jsem významný politik, nebyla jsem světoznámý spisovatel, nebyla jsem lékař, který zachránil spousty životů a nebyla jsem voják, který riskuje ten svůj ve vyšším zájmu. Jsem jen ta uspěchaná žena z davu, která se každý den prodírá městem, aby se dostala do práce. Nikdo si ani nevšimne, že dalšího dne už ta žena v davu nebude. Nebude nikomu chybět. Jakoby vše bylo přesně tak, jak má být.
Jsem jedna z mnoha lidí, kterým rakovina otočila život o 180°. Nestala jsem se matkou, nestala jsem se babičkou, nestala jsem se tetou, nestala jsem se manželkou. Byla jsem příliš mladá na to, abych čehokoliv dosáhla. Nebo jsem byla příliš ambiciózní a toužila více po pracovním úspěchu, nežli po rodinném zázemí. A možná se rakovina stala mým trestem. Trestem za to, že jsem byla sobecká, povrchní, lhářka a samotářská mrcha. Byla jsem zřejmě špatný výrobek a musela jsem umřít, abych nekazila Bohu průměr.


Poslední den mého života bude krásný. Jsem tu, ve městě tak krásném až umírajícího člověka strach ze smrti opouští mnohonásobně rychleji než život. Sedím před oknem krásného malého bytu ve městě snů, v Paříži. Dívám se ven a sleduji všechny ty uspěchané lidi v davu. Už si ani nepokládám otázku: "Proč já? Proč sis z toho davu vybral zrovna mě?" Jsem smířená s tím, že dnes ráno sleduji lid možná naposledy. Ze starého gramofonu zní zvuk piána, tak depresivního až pukají srdce. Někdo mi kdysi řekl, že piáno je nejkrásnější hudební nástroj, protože se dotýká duše. A to tak silně, že vás klidně vezme za ruku a pomůže vám skočit z okna.
Dnes ráno můj život není utrpením. Dnes ráno jsem se probudila. Dýchám a libuji si v podprahové depresi z umírání. Nepouštím ji ven. Prožívám každou sekundu svého bytí, jako kdyby se nic nedělo. Neposlouchám utěšujicí naučené fráze. Nebavím se s ostatními umírajícími. Sedím tu, ve svém pařížském bytě, sama... poslouchám, jak kapky slz dopadají na papír a polykám hněv. Nechci nikoho obtěžovat svou smrtí a ve stejnou chvíli si říkám, jak krásné by bylo, kdyby někdo byl smutný z toho, že budu mrtvá. Kdyby existoval někdo, komu má smrt vytrhne srdce z těla. Kdyby existoval někdo, kdo propláče noci a dny, protože už nejsem živá.


Díky ti, Bože, za můj trest. Pochopila jsem, že nejsem osoba hodna lásky. Nebyl mi dopřán dlouhý život plný smíchu a štěstí. Svobodná vůle, kterou jsi mi dal, mne dovedla na špatnou cestu. Na mé životní křižovatce jsem špatně odbočila. Stala jsem se vzorem hříchu a zla. Nectila jsem tvá pravidla a teď musím svůj život vložit zpět do tvých rukou. Odevzdávám jej ve vší pokoře. Kéž by teď někdo četl má slova, kéž by se ten dav pod mými okny poučil z mých chyb a nemusel dělat své vlastní. Kéž bych zde zanechala víc, než jen zbytečný movitý majetek.
Den mé smrti bude jednou dokonale zapomenut, stejně jako budu zapomenuta já. Byla jsem jedna z osmi miliard lidí, obyčejná a zapomenutelná.


Nestíhám, nesvačím, vůbec nic už nestačím!

25. února 2012 v 23:46 | Gia Giannini |  Empire State Building
Čeho je moc, toho je příliš. Potřebovala bych mnohem delší víkend! Ve škole je teď naprostej blázinec, ze všecho trilión zkoušek! Konečně mám dva volné dny, jsem sama doma, mám jakž takž klid (až na hlučné sousedsvo!). Ale potřebovala bych tak dva týdny jen ležet v posteli, číst si, dívat se na filmy, poslouchat hudbu... nebo prostě jen tak ležet a vnímat to ohlušujicí ticho.
V našich končinách byl vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. Jestli se vyleje řeka, tak je mi to docela jedno, protože bydlíme ve 3. patře, ale autu by to asi moc jedno nebylo. Jelikož nejsem Batman ani Superman ani Pepek Námořník, tak auto do bytu fakt nevynesu. V případě povodní by tedy auto ukončilo svou dlouho strastiplnou cestu.
Dalším bodem mého výlevu je Anglie! Konečně bych jela do Anglie! Ještě ke všemu přes božskou Paříž! S mou drahou sestrou Bajunkou! Ale ona má zase nějaký roupy, tak neví jestli pojede. Pěkně mě štve, tohleto děvče. Moc dobře ví, že by měla jet. Jenomže ona musí do všeho tahat ty svoje gilmorovský seznamy pro a proti! :D Žádný proti přece neexistuje! Na Anglii a Paříž neexistuje proti! To je jen trilión PRO!!!

LONDON CALLING!!!!!!!!


Kam dál